Baroko v Čechách
Cílem studie rozšíření rodinného domu v Žirči je vytvořit soudobými architektonickými nástroji dům s barokní konotací komunikující s okolní zástavbou. Klademe si za cíl výrazným a odvážným architektonickým řešením laické veřejnosti ukázat, že dům nemusí být jen bezduchá kvadratická slepenice s odpudivou křiklavou fasádou, ale může být za pomocí architektů výtvarným dílem s myšlenkovým základem a to bez vynaložení enormních nákladů. Našim ideálem je, aby laik cítil zodpovědnost vůči prostředí, ke kterému je promlouváno každým stavebním počinem.
Osově symetrický dům s dynamickými křivkami vycházející z přirozené morfologie území je moderní variací na téma baroko. Baroko, jakožto chladné a divoké vně, postavené do kontrastu řádného vni. Tedy chladná a divoká krajina proti bezpečnému a útulnému domovu. Dům ční nad krajinou, opanovává jí, kultivuje jí. Tvoří tak parafrázi člověka pečujícího o zemi, jež mu dává kulturní plodiny, nebo-li obživu. Vzniká tak kontrast, který budeme nazývat "Barokní vztah". Nebo též spojnice "země" a "nebes" v Heidegrovské terminologii. Dochází tak koncepčně k rozvíjení kulturních hodnot (z. 183/2006 Sb. §18 odst. 4). Ono slovo rozvíjení je třeba zdůraznit. Nejedná se o parafrázi ani prosté kopírování, nýbrž o postmoderní syntézu vycházející z barokní teze postavené proti modernistické antitezi.
Tento "barokní vztah" byl aplikován ve své urbanistické i architektonické podobě např. na barokním klenotu Kuks. Pochopitelně tehdejšími architektonickými prostředky. Stavba se při pohledu od řeky, cestou k hlavnímu vstupu, vznáší nad krajinou a nabízí vstup do hrobky pod ní. Nad ní, jakoby v oblacích, je na jedné vrstevnici samotný hospital. Vzniká tak svrchovanost řádu, hledící dolů na opanovávanou krajinu.
„Barokní vztah“ je nastolen i na námi navržené stavbě v Žirči. Vzniká zde nad krajinou vznášející se dům shlížející dolů do krajiny. Hmotové řešení námi navrženého domu rozvíjí řád místa. Bourá neřádné přístavby divoce sestupující ze svahu. Protahuje započatou uliční čáru směrem do krajiny. Vznáší se nad ní, neboť intravilán přirozeně končí na vrstevnici původního domu, čímž podtrhuje fenomenologický význam tohoto geomorfologického zlomu, jakožto přirozené hranice obce.
Návrh tímto hmotovým řešením mimo jiné usiluje o maximální efektivitu využití pozemku umístěním domu na okraj, čímž není pozemek segregován na řadu nepojmenovatelných míst, naopak je využit s maximální efektivitou a ohleduplností ke stávající zástavbě (z. 183/2006 Sb. §18 odst. 2). Navrženou urbanistickou hmotou hledící přes okraj se do architektonického řešení přináší potřeba okna na SV fasádě, podobně jako je na středu osovosti na hospitalu Kuks (a vůbec téměř všech barokních stavbách) stavební otvor.
